„Neseme Mařenu, na vrchu červenu, na spodku zelenu…“ ozývá se vesele naším průvodem. Ta naše byla krásná – oblečená v krajkové halence a modré sukni, ozdobená korálky z vyfouknutých vajíček. Není to žádná zlá postava, ale přesto ji posíláme pryč. Po dlouhých chladných měsících už všichni toužíme po slunci, svěžím vzduchu a probouzející se přírodě.Sledujeme, jak Mařena pomalu mizí v proudu vody. Loučíme se s ní, zatímco na smrkové větvičky vážeme pestrobarevné pentle. Naše líto, jasné a zářivé, je opravdovým poslem jara. Putujeme zpět do mateřské školy a cestou zpíváme starou říkanku: „Nesem líto zelený a vajíčka červený. Když se vrátíme, připevníme ozdobené větvičky na plot. Ať každý, kdo jde kolem, vidí, že zima je pryč a my vítáme jaro s otevřenou náručí!
Kateřina Balážová, zástupkyně ředitele pro předškolní vzdělávání
