Nová budova tkalcovské školy.

Obecní představenstvo velmi nemile neslo, že naše tkalcovská škola r. 1882 za starosty Rud. Kallusa založena, nemohla se dočkati žádného rozvoje a větší návštěvy žáků, což přičítáno hlavně té okolnosti, že škola postrádala mechanického tkalcovství a bylo vůbec proti německým školám tkalcovským macešsky vypravena.

Proto zasadilo se obec. představenstvo v ocenění důležitosti této odborné školy pro naše město, aby c. k. ministerstvo kultu a vyučování zařídilo na této škole oddělení mechanického tkalcovství.

Po několikaleté usilovné práci se to skutečně prosadilo – leč ministerstvo učinilo to závislým od podmínky, že obec postaví novou budovu pro školu, jelikož ve staré budově i jinak velmi primitivní, nedostávalo se místa.

Podmínka tato byla pro naši chudou obec velmi krutá, leč s napjetím všech sil podařilo se konečně opatřiti ku stavbě potřebný obnos a tak přikročeno r. 1904 na pozemku obci tělocvič. jednotou „Sokol“ postoupeném, dle plánů stavitele Alfr. Parmy ku stavbě, která r. 1905 byla dokončena.

Stavba vyžadovala nákladu K 67,889 – k čemuž přispěla přičiněním zemského poslance p. Dr.Ed. Parmy země subvencí K 10,000.- Stát povolil místo subvence roční příspěvek K 1200.- a ostatek se měl opatřit prodejem staré budovy tkal. školy a půjčkou. Obec musela převzít dále udržování budovy a otop a stát opatřil pak školu mechanickými stavy s přípravnými stroji všech novějších systémů na motorový pohon s elektrickým osvětlením, tak že nyní žáci vychodivší školu tu, jsou nejen s ručním, nýbrž i s mechanickým tkalcovstvím důkladně obeznámeni.

Obec přinesla pro tkalcovskou školu velkou oběť, což učinila hlavně z toho důvodu, že naše město vzhledem k trudným poměrům finančním na střední školu ohromného nákladu vyžadující, pomýšleti nemůže a tudíž se snažilo alespoň odbornou školu udržeti a tuto pomocí veřejných činitelů potřebnými stroji opatřiti a moderně zaříditi, jinak hrozilo nebezpečí, že bude do některého z okolních měst (Místku neb Frýdku) přeložena.

Ve snaze aby tkalc. škola byla textilním učilištěm na výši doby stojícím, učinil starosta H. Fialka v r. 1902 ve výboře školním návrh, aby při tkalc. škole zřízeno bylo pletařské oddělení, jelikož se u nás průmysl pletařský čím dál tím více šířil. Záměr ten však pro nedostatek místa uskutečněn býti nemohl.

Škola je dvouletá a mimo denního běhu zařízeny jsou kursy nedělní a večerní kreslířský, technologický kurs pro tkalc. mistry.

Prvním ředitelem byl Fr. Košťál, po něm K. Buzek a když tento ustanoven ředitelem pletařské školy v Strakonicích, jmenován ředitelem Oktav. Svoboda.

Kronika města Frenštátu, rok 1905, Státní archiv Nový Jičín

Podmínky stavby:

Proti udělení povolení stavebního nenamítá se ničeho, když stavba provedena bude dle předběžného návrhu s uvedenými změnami za šetření podmínek staveb. řádu mov., a podmínek následujících:

1. Základy musí sahati do hloubky mrazu prosté a zdivo nadzemní musí býti od základového ve výši asi 15 cm pod podlahou odděleno izolační vrstvou asfaltovou.

2. Konstrukcím stropním budiž věnována zvláštní pozornosť a buď při nich použito hlavně suchého dříví i násypu z čistého rumu. Pokud se týče síly železných nosičů budou průřezy jejich dodatečně předepsány po prozkoumání statického výpočtu.

3. Provedení střechy zvláště v polohách lomených buď věnována zvláštní pozornosť a táž buď opatřena okapními žlaby s příslušnými rourami odpadními. O řádné odvádění vody musí býti postaráno.

4. Pro schody buď užito tvrdého, pevného kamena. Na volných stranách budiž schodiště opatřeno zábradlím pevným, aspoň 1 m vysokým, v jehož mádla zašroubovány jsou knoflíky proti sklouzání.

5. Stěny učíren buďte hladce omítnuty a šedou barvou natřeny. Strop buď světlý a podlahy měké musí býti z úzkých prken na péra kladených a horkým olejem lněným napuštěných.

6. Za příčinou ventilace buďte okna učíren, chodeb i pracovních sálů opatřena ventilač. křídly sklápěcími, otočnými kol vodorovné osy a pod ventilační kamna buďte vedeny pod podlahou kanály pro přivádění čerstvého vzduchu z venčí o průřezu 16/24, jejichž otvory v přízemí nejméně půl metru nad terrain vyvýšeny býti musí. Ventilační průduchy ve zdi musí býti vyvedeny až nad střechu.

7. Předsíně záchodů buďte uzavřeny dveřmi samočinně zapadajícími s ventilačními křídly v oknech. Podlaha záchodů buď dlážděna ve spádu a prkenné stěny nedosahujte ke stropu ani ku dlažbě, nýbrž buďte při asi 2.5 m výšce od dlažby 3-4 cm. vzdáleny. – Pisoiry odpovídejte předpisům stav. řádu a otvory odpadů buďte opatřeny syphony.

8. projektované žumpy zřízeny buďte nepropustně na cement a buďte větrány záchodovými rourami až nad střechu.

9. Studně buď zřízena dle podmínek stav. řádu v patřičné vzdálenosti od žumpy, od povrchu asi 1 ½ m. hloubky buď uvnitř vycementována, proti vnikání povrchové vody chráněna a pumpou opatřena.

10. benzinová komora buď uzavřena železnými dvéřmi v zárubni kamenné nebo rámu železném, na venek se otevírajícími a okna její železnými okenicemi, jež se z venku uzavírati dají.

11. Budova buď opatřena hromosvodem.

12. Na chodbách a v učírnách buďtež postavena hygienická plivátka a nápisy, jimiž se zakazuje plivati na zem.

Ze sousedů dostavil se jen p. Karel Chalupa, jenž proti zamýšlenému podniku nemá nic k namítání.

Stavební komise navrhuje na to, aby povolení ku stavbě pod uvedenými podmínkami bylo uděleno.

Skončeno a podepsáno s podotknutím, že soused p. K. Chalupa se sepisování protokolu nezúčastnil.

Státní archiv Frýdek – Místek

Stavební nákres zhotovil počátkem roku 1904 architekt Alfréd Parma.

Alfred Parma, nar. 13. 7. 1874 v Gollingu, Salzburk, syn Jana Nepomuka Parmy, nar. 9. 6. 1847 Frenštát p. R. a první ženy Adolfiny, nar. 7. 3. 1850, roz. Koniakovské.

Absolvent vyšší průmyslové školy, inženýr a stavitel ve Frenštátě p. R. Od svého otce koupil dům dům čp. 342 “Na Kozbachu”. Byl nadaný architekt a kreslíř, postavil mnoho budov ve Frenštátě a okolí, i na Pustevnách. Pracoval literárně, byl velitelem frenštátského hasičského okrsku, jeho dozorcem, sborovým vzdělavatelem a členem župního výboru. Účastnil se I. světové války, zemřel v kroměřížské nemocnici 10. 2. 1925 a je pochován ve Frenštátě p. R.

Manželka Anežka, roz. Plšková, nar. 31. 10. 1879 Fryšták, zemř. 19. 3. 1927 Frenštát p. R.

Měli čtyři děti: Olga, Vlasta, Aleš, Zeno

Součástí plánu školy byly i nákresy lavic:

Stavba školní budovy probíhala bez problémů a poměrně rychle:

Je zajímavé, že o otevření nové budovy střední tkalcovské školy  skoro vůbec nepsaly noviny. Jedinou zmínkou v novinách  byla  nabídka studia na tkalcovské škole. Co se vlastně v tkalcovské škole učilo?

Protože škola měla málo žáků, začíná se jednat o jejím přestěhování. Tak o tom vypovídá jeden z dokumentů v archivu ve Frýdku-Místku:

Škola tkalcovská umístěna byla ve staré školní budově. Roku 1905 přestěhovala se do nové budovy vystavěné nákladem 58.400 Kč a současně rozšířena o strojní dílnu. Obec dodávala otop, světlo, byt pro ředitele a školníka, stát platil nájemné v obnosu Kč 600, po válce byl zvýšen na 1200 Kč. Strojní dílnu zřídil stát nákladem 22 760 Kč.

Škola jest stranou dobrého železnič. spojení, trpěla již od začátku malou frekvencí. Po založení měla v obou ročnících 20 žáků, až v prvých letech poválečných navštěvovalo školu celkem 8 žáků. Pro Frenštát byla to škola ne odborná, ale všeobecně vzdělávací, poněvadž absolventi ústavu vstupovali do závodů a úřadů jiných oborů jako zřízenci a úředníci. Po založení městské obchodní školy i tato pohnutka k návštěvě školy zmizela a důsledek byl, že se začalo jednati o zrušení školy.

Po přemístění tkalcovské školy do Frýdku-Místku se do budovy přestěhovala dívčí obecná škola, kterou v roce 1923 vystřídala dívčí měšťanská škola a obchodní škola.

V roce 1927 se začíná jednat o přístavbě budovy. Učit se v nástavbě (druhém patře) začíná 5. listopadu 1927.

Druhá světová válka zasáhla i školu. Učilo se v ní různě, našli bychom zde i uschované věci českých obyvatel, kteří utekli před Němci z pohraničí. Koncem března 1945 dostala školní budova zásah bombou, další dopadly na dvůr, zahradu a kino.

Další stavební úpravy přišly na řadu v letech 1949 – 1951. Bylo dostavěno jihovýchodní křídlo (směrem k Domu kultury), oproti dnešnímu bylo o tři okna kratší.

O kousek se protáhla i strana u sokolovny (původně 6 oken, přibyla další tři).

Velikým problémem se ukázala být výuka tělocviku. Sousední sokolovna sloužila i pro vedlejší chlapeckou školu. Bylo rozhodnuto postavit vlastní tělocvičnu. Stavba probíhala od roku 1957 do roku 1965. (Nemáme k dispozici fotografie z té doby, proto nabízíme pohled současný z chodby 1. patra – od žákovské knihovny.

Tělocvična je postavena, ale stojí kousek od školy. Proto se začátkem června 1965 začíná stavět „propojovací trakt.“ Po jeho dokončení ve škol. roce 1967/68 (některé práce probíhají ještě v roce 1969)  dostává škola své definitivní rozměry – délka 95 metrů, šířka 38 metrů (výška nejvyššího hřebene střechy bez radiových antén – 20,9 metru).   

Pro představu – nově přistavěná část je za zahradním domkem (tři okna zleva)

Jiný pohled na propojovací trakt od autobusových zastávek (část mezi žlutými stožáry osvětlení).

Poslední velké stavební úpravy – přístavba učeben chemie, fyziky a školní jídelny začaly v roce 1988 a skončily v roce 1991.

Jedná se o světlou část budovy.   

Pohled na dostavbu ze dvora. 

Přes prázdniny v roce 2004 vyrostla na střeše jídelny hranatá konstrukce, která pozoruhodným způsobem završila dostavbu školní budovy. 

 Kdybychom se chtěli podívat, jak škola „rostla“, nejlepší  bude pohled od kina. Okna v přízemí byla původně jen dvě, v prvním patře jich bylo šest, druhé patro bylo přistaveno v roce 1927. Dále následuje v každém patře 12 oken přístavby  z let 1949 – 1952 a budova končí třemi okny  z let 1965 – 1967.

V roce 2005 byly rekonstruovány dívčí záchody.

V roce 2006 přibyla nová multimediální učebna, žákům školní družiny slouží nové prolézačky na školní zahradě, byly opraveny chlapecké záchody v celé budově.

V roce 2007 byla vyměněna část velkých oken (směrem k Domu kultury), provedena rekonstrukce elektrorozvodů druhého patra celé školní budovy.

Rok 2008 můžeme nazvat rokem velkých změn. Bylo vyměněno více než 200 oken, změnily se také vchodové dveře, bylo vybudováno nové atrium, nový vstup do školy, chodby druhého patra získaly nové barevné obložení. Proběhla rekonstrukce elektrorozvodů v 1. patře a byla vybudována nová ředitelna a žákovská knihovna.

Rok 2009 – uskutečnila se rekonstrukce elektrorozvodů v přízemí školní budovy.

Rok 2014 – rok velké rekonstrukce.

Naše škola je již dáma v letech (prvních sto let už má za sebou), proto bylo zapotřebí přistoupit k „ozdravné kúře“. Byla zateplena fasáda, vyměněna okna v tělocvičně a dílnách, udělány nové rozvody tepla a vyměněna topná tělesa. Řemeslníky jsme měli ve škole od února do října. Z jiného projektu došlo k opravám a úpravám odborných učeben – přírodopisu, chemie, fyziky a cvičné kuchyně. Takže teď čekají na svůj nový vzhled šatny…

Za poskytnutí materiálů děkujeme:

PaedDr. Josefu Šebetovskému, pracovníkům okresního muzea v Novém Jičíně, okresních archívů ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně, panu Štěrbovi z Frenštátu p. R. a muzeu Novojičínska – muzea ve Frenštátě p. R.

Rok 2017 – ROK NOVÝCH ŠATEN!

Jednou z největších investičních akcí města Frenštátu pod Radhoštěm v roce 2017 byla přístavba a rekonstrukce školních šaten Základní školy na Tyršově ulici. Pokud jste někdy naše šatny navštívili, víte, že se jednalo o místo tmavé, nelaskavé, při větších deštích mokré. Také vzhled drátěných klecí poněkud zastaral…

Práce na přeměně šaten začaly v dubnu a skončily koncem září, celkově přišly na necelých 11,6 milionu korun, přičemž stavební práce byly za 9,34 milionu korun, na vnitřní vybavení šla částka 1,86 milionu korun a zhruba 400 tisíc korun stál čipový systém. Veškeré náklady platil zřizovatel, město Frenštát pod Radhoštěm.