1. Vznik dívčí školy ve Frenštátě pod Radhoštěm

Historie budovy naší školy je spojena s institucemi dívčí obecné a dívčí měšťanské školy, avšak tyto školy (jako instituce) byly založeny daleko dříve před postavením budovy s č.p. 913. Již v roce 1880, na žádost místní školní rady, oddělila zemská školní rada v Brně, správu dívčí obecné školy od chlapecké obecné a měšťanské školy ( chlapecká škola se nacházela v budově s č.p. 220, t.j.dnešní zvláštní škola a ředitelem v té době zde byl pan Chochol). Na samostatné dívčí škole bylo zahájeno vyučování 16. 9. 1880. Správcem (t.j. v podstatě ředitelem) se tehdy stal pan Antonín Jadrníček a tato dívčí obecná škola měla pět ročníků. Již od školního roku 1881/82 byla ustavena i dívčí měšťanská škola. V roce 1883 měla dívčí obecná škola 64 žákyně a dívčí měšťanská škola 356 žákyň. Do srpna 1888 byla dívčí měšťanská škola umístěna v budově staré radnice, po dobu výstavby nové radnice (srpen 1888 až květen 1891) byla dívčí měšťanská škola přechodně v domě Al. Vašice, na náměstí č. 15 a od 8. 5. 1891, kdy byla zprovozněna nová radnice, byla tato škola umístěna zde. Ve školním roce 1918/19 byl do nové radnice přesunut i 5. ročník dívčí obecné školy, kdežto 1., 2. a 3. ročník byl v budově chlapecké školy a 4. ročník v budově tkalcovské školy. Tímto se dostáváme k instituci tkalcovské školy, která je také spjata s budovou č.p. 913.

2. Založení tkalcovské školy ve Frenštátě p. R. a vystavění budovy naší školy

V roce 1882 byla ve Frenštátě p. R. založena odborná škola tkalcovská – “K.k. Fachschule für Weberei in Frankstadt” (v místě za budovou dnešního hotelu “Radhošť” na náměstí).
V letech 1904 – 1905 postavila obec města Frenštátu p. R. s přispěním c. k. ministerstva kultu a vyučování a moravského zemského výboru značným nákladem novou školní budovu, odpovídající všem moderním a zdravotním požadavkům. C. k. ministerstvo kultu a vyučování doplnilo v téže době vnitřní zařízení školy, zakoupilo benzínový motor, mechanické přípravné stroje a stavyBudova školy v roce 1905 nejnovějších soustav, sloužící k vyučování mechanického tkalcovství. Nová školní budova byla odevzdána k vyučovacím účelům na začátku školního roku 1905/06. Toto datum je tedy datem zkolaudování a zahájení školního vyučování v budově č.p.913. V r. 1918 byla tato škola přejmenována
na “Státní odbornou školu tkalcovskou” a v roce 1921 byla přemístěna do Frýdku-Místku.

3. Počátky působení dívčí školy obecné a dívčí školy měšťanské v budově č. 913

Jak již bylo výše uvedeno, část dívčí obecné školy byla umístěna v budově č. 913 ještě v době, kdy celá budova patřila tkalcovské škole. Po roce 1921 (kdy byla tkalcovská škola přemístěna do Frýdku-Místku) byla do budovy č. 913 přemístěna převážná část dívčí obecné školy (dívčí měšťanská škola byla stále umístěna v budově radnice) a byly zde i třídy obchodní školy.
Budova školy v roce 1914V roce 1923 došlo k výměně mezi dívčí obecnou školou a dívčí měšťanskou školou – t.j. dívčí obecná škola byla přemístěna do budovy radnice a dívčí měšťanská škola byla přemístěna do budovy č. 913. Až do roku 1927 koexistovaly v budově č. 913 třídy dívčí měšťanské školy a třídy obchodní školy.

V roce 1927 bylo započato s přístavbou druhého patra. O tuto přístavbu se zasloužil především Dr. Josef Kunovský, bývalý přednosta soudu. Nadstavbu provedla firma E. a F. Vysloužil z Frýdlantu n. Ostravicí za 200 000,- Kč za vedení stavitele Josefa Vysloužila z Frenštátu p.R. Nadstavba byla započata počátkem prázdnin a dokončena byla v listopadu téhož roku. Dne 5. 11. 1927 byla celá budova předána dívčí obecné a měšťanské škole – třídy obchodní školy, které zde dosud působily, byly přemístěny jinam a dívčí obecná škola opustila radnici. V přízemí a 1. patře nově adaptované budovy byla umístěna dívčí obecná a v 2. patře dívčí měšťanská škola (datum 5. 11. 1927 je tedy dalším významným mezníkem v historii budovy č. 913 – od tohoto data zde začala působit celá dívčí škola ).

Od školního roku 1927/28 do roku 1938, probíhala výuka a život na škole bez výraznějších změn a zásahů. Na tomto místě si dovolíme uvést některé postřehy tak, jak jsou zaznamenány ve školní kronice dívčí školy, která je nyní uložena ve frenštátské pobočce Okresního archivu Nový Jičín. Tuto kroniku vždy vedl ředitel školy a události v ní uvedené jsou jakýmsi obrazem své doby.

Školní rok 1923/24:
“V srpnu roku 1923 byla do budovy bývalé tkalcovské školy přemístěna dívčí měšťanská škola a to tak, že v přízemí byla třetí třída měšťanky, ředitelna, kabinet zeměpisu a kabinet přírodních věd a v prvním poschodí byla první třída, obě druhé třídy a kreslírna. Dívčí měšťanskou školu tehdy navštěvovalo 165 žákyň ( v I. třídě 53, v II.a 39, v II.b 41 a ve III. třídě 32 žákyň).”

“Dne 25.6.1924 zastavil se prezident při svém zájezdu na Moravu ve stanici Frenštát p. Radh. – byl nadšeně pozdravován školními dítkami, deputacemi a přítomným obecenstvem. Zdržel se 10 minut a zapsal se do pamětní knihy. Žákyně III. třídy dívčí měšťanské školy Marie Skřídlovská mu podala kytici.”

Školní rok 1926/27:
“Zaznamenati třeba, že všelijakých “také umělců”, kteří se živí chozením po školách a předváděním svého “umění”, vyskytuje se v poslední době příliš mnoho. Někdy žádají dva v jednom týdnu, aby jejich produkce byla povolena. A protože to vyrušuje vyučování a žákyně žádají po svých chudobných rodičích příslušný peníz, rozhodl se učitelský sbor, že nebudou se zásadně žádné takové produkce povolovati.”

“O budovu bývalé tkalcovské školy, která je nejpěknější školní budovou frenštátskou, zasazovala se městská obchodní škola.Počátkem škol. roku 1926/27 chtěla tato získat alespoň některé místnosti na radnici, na úkor dívčí obecné školy, což se jí však nepodařilo. Spor o místnosti, vlekoucí se celý rok, rozřešen konečně tím, že bylo přikročeno k nástavbě budovy dívčí měšťanské školy.”

“Poslední týden školního roku vyžádala si dovolenou odborná učitelka Olga Dostálová, aby se mohla odebrati do sanatoria Dr. Šípka a podrobiti se léčení hladem, dotyčným lékařem v časopise Nová Kultura tak velice vychvalovaném. Nešťastný nápad, nešťastné sanatorium. “Léčení” v něm bylo tak brutálně radikální, že ubohá učitelka, která tam spěchala v plné síle tělesné i duševní, 51. den svého pobytu za ustavičného hladovění, tragickým způsobem, při zatemnění mysli, zahynula. Možno napsati, že byla umučena. Rodina zesnulé podala na lékaře Dr. Šípka žalobu pro opomenutí povinné péče.”

Školní rok 1927/28:
“Nástavba nebyla počátkem školního roku hotova. Vyučování probíhalo částečně na chlapecké škole a teprve 28.10.1927 byla budova odevzdána vyučování a 5.11.1927 se v ní začalo učit (v přízemí a 1. patře byla umístěna dívčí obecná škola, ve 2. patře potom dívčí měšťanská škola; kreslírna, sborovna a ředitelna zůstaly v dřívějších místnostech, v přízemí byl umístěn kabinet přírodopisu a ve 2. poschodí kabinet zeměpisu, školní kuchyně byla nově upravena, z bývalé jídelny se stala herna a sál pro pořádání školních slavností, školní zahrada byla opatřena na straně k Sokolovně novým plotem ). Dívčí měšťanskou školu navštěvovalo v tomto školním roce 153 žákyň.”

“Žákyně 3. třídy měšťanské školy (33 žákyň) za vedení učitelského sboru, zajely na výstavu soudobé kultury do Brna, a to ve dnech 14.-16.6.1928.”

“23. a 24.6.1928 se zastavil při svém zájezdu na Valašsko pan prezident Dr. T. G. Masaryk
ve Frenštátě p. R.. Byl uvítán na náměstí starostou obce J. Kaděrou, předsedou starostenského sboru a žákyní R. Podešvovou, která přednesla uvítací proslov. Žákyně Milada Polachová podala panu prezidentovi kytici růží.”

Školní rok 1929/30:
“V tomto školním roce navštěvovalo dívčí měšťanskou školu pouze 86 žákyň.”

“Pro letošní školní rok byla škole dána do správy i ona část zahrady, jenž náležela k bytu
a tvoří park, trvale pak přidělena část za hospodářským stavením. Proti zahradě p. Tesaře byl postaven nový plot.”

Školní rok 1930/31:
“Ve dnech 4.- 6.7.1931 byla Pohorskou jednotou Radhošť uspořádána velká Slovanská pouť
na Radhošť, za účelem odhalení uměleckých soch v nadživotní velikosti od frenštátského rodáka, profesora sochařství v Chicagu, Albína Poláška, který daroval výše uvedenému spolku sochy Radegasta a Cyrila a Metoděje. Této slavnosti se zúčastnilo na 20 000 hostů.”

Školní rok 1931/32:
“Dívčí měšťanskou školu navštěvovalo v tomto školním roce 160 žákyň, z toho 102 z Frenštátu p. R., 6 z Bordovic, 13 z Kunčic p. Ondř., 16 z Lichnova, 6 z Tiché a 17 z Trojanovic.”

“Po celý školní rok objevuje se jak u nás, tak i v ostatních státech veliká světová hospodářská krize, jejímž následkem je obrovská nezaměstnanost, což má vliv i na dotaci místní školní rady, ježto obec nemá dostatečné množství prostředků na úhradu velmi nezbytných obecních a školských potřeb.”

“Dne 11. srpna 1932 oznámil obecní úřad ředitelství školy, že se z budovy dívčí školy překládá cejchovní úřad, čímž všechny místnosti bývalého bytu při škole byly odevzdány
pro školní účely.”

Školní rok 1932/33:
“Členové učitelského sboru se snažili přizpůsobiti pokud to bylo možno moderním metodám vyučování a věnovali škole často i mnoho času po vyučování. Dbalo se individualizace a diferenciace při vyučování.”

“Pokračovala velká světová hospodářská krize v ještě horších následcích než loni. Následkem špatné státní finanční situace bylo nutno zmenšiti všem státním a veřejným zaměstnancům služební platy, což velmi těžce pociťovalo zvláště učitelstvo, jehož služební výkon nebyl ani před snížením platu dostatečně odměňován.”

“K důležitým událostem obce patří stavba obecního vodovodu, jež se ve městě začal staviti
o prázdninách roku 1933.”

Školní rok 1933/34:
“Na dívčí měšťanskou školu docházelo v tomto školním roce 190 žákyň.”

“Ve školách (v souvislosti s výstavbou obecního vodovodu ) byly zavedeny splachovací záchody.”

“Ve městě byla ve dnech 5.7. – 19.8.1934 uspořádána krajinská výstava umění a kultury.”

Školní rok 1934/35:
“Zdejší žactvo se zúčastnilo pohřbu zdejšího rodáka, valašského básníka J. Kaluse ( zemřel 11.12.1934 ).”

“Dne 30.6.1935 byl proveden na zkoušku letecký útok na město.”

Školní rok 1935/36:
“Dne 2.12.1935 byl ve městě zřízen Útulek pro nezaměstnanou mládež z okresu frenštátského, který zde trval do 31.3.1936.”

“Ve dnech 28. a 30.7.1936 byl proveden předstíraný letecký nálet na město jako cvičení v obraně pro případ leteckého útoku.”

Školní rok 1936/37:
“V tomto školním roce navštěvovaly dívčí měšťanskou školu 302 žákyně.”

“Dne 8. října 1936 byla provedena devalvace Kč mezi 13,29 a 18,68 % .”

Školní rok 1937/38:
“Ve městě se konalo smuteční zasedání městské rady a obecního zastupitelstva u příležitosti úmrtí T.G.Masaryka. Dne 19. září 1937 se konala smuteční tryzna v kině Sokol. Ředitel dívčí školy Leopold Šmahlík a čtyři učitelé této školy se zúčastnili prezidentova pohřbu v Praze.”

4. Budova dívčí školy v období 2. světové války

 V roce 1938 byla část budovy dívčí školy zabrána zdejším obecním úřadem pro uskladnění nábytku uprchlíků ze zabraného území (Těšínska). Výuka v té době probíhala částečně na chlapecké škole.

Od 7.11.1938 bylo do budovy dívčí školy umístěno státní reálné gymnázium z Nového Jičína
a výuka zde začala probíhat v dopoledním a odpoledním běhu – od 8.00 do 12.30 hodin probíhala výuka studentů reálného gymnázia a odpoledne, od 13.45 do 17.20 hodin byly vyučovány žákyně dívčí školy. Vyučování nebylo možné střídat, protože studenti ze zabraného území mohli dojíždět pouze dopoledne.

Výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 3.6.1938 byly všechny měšťanské školy okresu místeckého proměněny v újezdní měšťanské školy. Pro zdejší měšťanské školy byl stanoven obvod s obcemi : Frenštát p. R., Bordovice, Kunčice p. O., Lichnov, Tichá a Trojanovice. Dívčí měšťanskou školu v tomto roce navštěvovalo 228 žákyň, a to z Frenštátu 135, Bordovic 11, Kunčic p. O. 25, Lichnova 8, Tiché 24 a Trojanovic 25.

Ve školním roce 1939/40 v budově č.p. 913 i nadále koexistovala dívčí obecná a měšťanská škola společně s reálným gymnáziem. V prosinci 1939 byla zazděna část chodby u školní kuchyně za účelem zřízení kanceláře reálného gymnázia. V lednu 1940 bylo pořízeno zatemnění pro celou školu. Nedlouho poté byly v celém městě zavedeny potravinové a oděvní lístky a kontrolní lístky na uhlí. Výnosem zemské školní rady v Brně, ze dne 1.4.1940, byly dívčí obecná škola a dívčí měšťanská škola rozděleny na dvě samostatné školy, které od 1.9.1940 úředně působí
v jedné školní budově.

Počátkem školního roku 1940/41 byla školní budova i nadále využívána dívčí obecnou školou, dívčí měšťanskou školou a reálným gymnáziem. Od 1.8.1940 byl ředitelem dívčí měšťanské školy ustanoven pan František Horečka.

“Česká škola byla postavena před důležitý úkol loajální spolupráce s německým národem. Ze škol byly systematicky odstraňovány veškeré památky na dřívější éru, kdy bývalý stát byl ve vleku západních mocností. Obrazy bývalých představitelů státu byly nahrazeny podobiznami Vůdce a říšského kancléře A. Hitlera a státního prezidenta Dr. E. Háchy. Všechny místnosti byly označeny orientačními tabulkami německo-českými a razítka byla dvojjazyčná. Učebnice a mapy byly revidovány a byla založena nová školní kronika. Veškeré učitelstvo zúčastňovalo se povinných německých kurzů, konaných od 1.2.1941 jedenkrát týdně. Němčina byla zavedena jako povinný předmět, a to 5 hodin týdně”.

V budově školy měla svou občasnou úřadovnu zásobovací komise č. II a v přízemí byl umístěn úřad ministerstva financí pro zeměměřičské práce a orientaci.

Dne 20.1.1941 bylo zahájeno vyučování na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí, a to ve zvláštních třídách těch žáků a žákyň, kteří tam přešli ze zrušeného reálného gymnázia
ve Frenštátě p. R. .

Dne 17.6.1941 byl uvolněn potřebný počet místností pro dopolední vyučování Kinder Land Verschickung (výuka pro děti s odročenou školní docházkou). V této době navštěvovalo dívčí měšťanskou školu 215 žákyň.

Na počátku škol. roku 1941/42 měla měšťanská škola 292 žákyň, na konci potom 390 žákyň.
2.10.1941 byly zahájeny kurzy německého jazyka pro pokročilé a pro začátečníky.
2.11.1941 byla provedena nová organizace škol slučováním tříd na počet 60 žáků ve třídě,
v červnu 1942 se pak konaly první maturitní zkoušky na obchodní akademii, která sídlila
v budově. K dalším hlavním událostem ve školním roce 1941/42 je ve školní kronice uvedeno : budova školy byla na útraty obce opatřena telefonem, rozhlasový přijímač byl odevzdán do úschovy policejnímu úřadu, školní agenda se vede dvojjazyčně, měšťanské školy byly proměněny na “výběrové školy hlavní” se čtyřmi třídami (5.,6.,7. a 8.).

Ve školním roce 1942/43 měla měšťanka 346 žákyň. Některé učebny byly v tomto škol. roce propůjčeny pravidelným kurzům německého jazyka pro učitelstvo a železničáře a kurzům, které pořádal okresní osvětový sbor ve Frenštátě p. Radh. . Jedna místnost byla propůjčována místní zásobovací komisi pro vydávání lístků obyvatelstvu.

Dne 12.7.1943 převzal po Frant. Horečkovi, který byl přeložen do Šenova u Ostravy, vedení školy Stanislav Polášek. Pro školní zahradu byl vypracován architektem Vl. Chamradem z Místku plán, v němž je přihlíženo k poslednímu výnosu z r. 1937 o školních zahradách – jeho uskutečňování bude postupné.

“Dne 12.8.1942 svoláno bylo všechno žactvo školy a uloženo mu bylo hubení bělásků. Za odvedené bělásky byla vyplacena odměna. Celkem vyplaceno měst. úřadem žactvu naší školy 1 615,- Kč za odvedených 30 560 bělásků.”

“Ve dnech 5.5. a 25.5.1943 začalo vyučování o 2 hodiny později, pro letecký poplach po půlnoci.”

“O prázdninách vykonávalo učitelstvo práce v úřadech a pomáhalo při žňových pracích, takže nikomu netrvala dovolená déle než tři týdny.”

Na počátku škol. roku 1943/44 navštěvovalo měšť. školu 318 žákyň. Od 1.11.1943 vedl správu budovy Fr. Hrbek. Dne 21.3.1944 byla celá budova zabrána pro Wermacht, dne 7.4. byla opět uvolněna – v této době bylo vyučováno polodenně v hlavní škole chlapecké. Dne 30. 5. 1944 byla zabrána jedna místnost v přízemí pro odbočku závodní nemocnice v Mor.Ostravě-Vítkovicích. V místnosti bylo uskladněno nemocniční zařízení. Hlavní prázdniny začaly dne 14.7.1944 – od tohoto dne byly čtyři třídy v 1. poschodí propůjčeny Hitler Jugend k vyučování. Dne 10.8.1944 byla opět část budovy zabrána pro Wermacht a 18.8. byla vyklizena pro vojsko celá budova. V budově byl umístěn Ersatzteillager der H. Gr. Nord – Ukraine f. Unterkunftszwerke (náhradní tábor severního ukrajinského frontu – zaopatřovací čin).

Ve škol. roce 1944/45 bylo zahájeno vyučování v budově hlavní školy chlapecké. Vlastní budova byla zabrána pro Wermacht, jedna třída byla vyučována v hasičské zbrojnici. Počet žactva ve třídách se neustále měnil. Po náletu na Mor. Ostravu (29.8.1944) se přihlásily některé ostravské žákyně do naší školy. Když nebezpečí náletů zdánlivě pominulo, přecházely opět do škol v Moravské Ostravě. Rozdělení předmětů, třídnictví a rozvrh hodin byl neustále měněn pro zdravotní dovolené a pracovní nasazení učitelstva. Protože se vyskytovaly častější přelety nepřátelského letectva, svolal místní velitel protiletecké ochrany p. Pokuta schůzi školních činitelů, na níž byly probrány všechny možnosti ochrany školních dětí před účinky leteckých útoků.

Poslední zápis ve školní kronice byl proveden k vánočním prázdninám, které byly ohlášeny na dobu od 21.12.1944 do 11.1.1945. 

5. Dívčí škola od konce 2. světové války do vzniku jedenáctileté střední školy

Další kronika byla založena dne 6.5.1945 a jsou v ní uvedena mimo jiné následující fakta.

“Ve školním roce 1944/45 bylo žactvo školy nejméně vyučováno ze všech válečných let. Od vánočních prázdnin, t.j. od 22. 12. 1944 až do 15. 5. 1945 nebylo pravidelného vyučování. Žactvo bylo od 22. 1. 1945 svoláváno 1x týdně v úterý do školy, kde mu byly udělovány domácí práce z hlavních předmětů. V době, kdy školní budova byla obsazena vojskem, shromažďovalo se žactvo v hasičské zbrojírně a v malém sále kina Radegast.”

“Dne 6. 5. 1945 bylo osvobozeno město ruským vojskem IV. ukrajinské armády. Tak byla opět znovu vzkříšena také československá škola. Po dělostřeleckém bombardování a leteckém náletu v březnu 1945 se nacházela školní budova ve dnech osvobozování v tak špatném stavu, že nebylo možno pomýšleti na zahájení vyučování. Všechna okna na školní budově a v budově bytu školníka byla vybita, dveře v učebnách, kancelářích a kabinetech rozbity, omítka z větší části opadaná, střecha strhána a rozbita. Na nádvoří byl kráter po bombě a na školní zahradě se nacházela nevybuchlá bomba.”

“Dne 6. 5. 1945 převzal vedení školy Stanislav Polášek (po Fr. Hrbkovi). Dne 17. 5. byla svolána schůze učitelstva z Frenštátska, na níž bylo jednáno o učitelích, kteří se v době okupace dopouštěli zrazování českého národa. Byl zvolen výbor pro očistu mezi učitelstvem.”

“Podle oběžníku ONV ve Frýdku mělo být zahájeno vyučování ve všech školách 19.5.1945. MNV však vyučování ve školní budově nechtěl povolit pro nebezpečí výbuchu bomby ve školní zahradě a také bylo poukazováno na možnost zamoření školních místností nakažlivými nemocemi po vojsku, které bylo až do leteckého bombardování školy, t.j. 10.3.1945, ve školní budově ubytováno. Pro umístění všech tříd mimo budovu nebylo vhodných místností, a tak po řádném vyčištění a desinfekci rozhodl se správce školy vyučovati ve škole. Vyučování nebylo zahájeno ve všech třídách současně, protože odklizovací práce a čištění vyžadovaly delšího času. K čištění byli přidrženi Němci, kteří byli u zdejšího soudu zajištěni.”

“Z popudu školské referentky Tabáškové byl uspořádán od 8.6.1945 kurz ruštiny pro učitelstvo. Dne 3. 7. 1945 byla zneškodněna nevybuchlá bomba ve školní zahradě. Trháním bomby byla opět poškozena střecha budovy bytu školníka a některé dveře a okna školní budovy. Zpočátku bylo
ve všech třídách vyučováno jen po 3 hodinách denně, ježto pro chladné a větrné počasí nemohly by žákyně při rozbitých oknech bez újmy na zdraví déle ve třídě vydržeti. Rozvrh byl sestavován den ode dne. Později usiloval MNV o zřízení gymnázia v celé budově. Vyučování mělo býti zahájeno 18.6.1945 a dívčí škola měla býti vyučována v chlapecké škole. Gymnázium však nebylo otevřeno.”

Ve školním roce 1945/46 navštěvovalo dívčí měšťanku 272 žákyň, školu vedl Leopold Šmahlík (ředitel v. v.) a Anna Tabášková jako zastupující ředitelka. Pro opravu školní budovy bylo vyučování zahájeno až 9. 9. 1945. V budově dívčí školy bylo též vyučováno žactvo státního reálného gymnázia. Devítiletá školní docházka nebyla ještě uzákoněna, ale prakticky se již provádí. Žákyně, které nedokončily do konce kalendářního roku 1945 patnáctý rok svého věku, byly povinny navštěvovat po celý rok zdejší jednoroční učebný kurz, který byl výnosem MŠO při zdejší škole zřízen.

Následující školní rok proběhl bez podstatných změn. Ve škol. roce 1947/48 odešel L. Šmahlík na chlapeckou měšťanskou školu ve Frenštátě p. R. .

“V únorových událostech se zrodila nová instituce pro zabezpečení únorového vítězství lidu a pokroku ve všech obcích. Ustaveny byly totiž akční výbory, které též škole věnovaly zvýšenou pozornost a spolu s akčními výbory místních skupin SZŠO provedly očistu v řadách učitelských. Ve složení sboru naší školy nedošlo však k žádné osobní změně, pokud jde o očistu od živlů lidově demokratickému řádu nepřátelských.”

Podle zákona z 21.4.1948 se přeměnily počátkem školního roku 1948/49 první tři třídy dosavadní měšťanské a nižší střední školy v jednotnou střední školu (škola II. stupně). Tímto zákonem se tedy změnil název měšťanské dívčí školy na “střední škola dívčí”. Poněvadž novým školským zákonem se stanoví povinnost chodit do školy prvního (národního) a druhého stupně na devět let, byly pro žákyně 9. ročníku, které ve škol. roce 1947/48 s úspěchem dokončily 4. třídu měšťanské školy, ponechány ještě pro tento školní rok jednoroční učební kurzy měšťanské školy. Tento školní rok (48/49) byl zahájen až 30.9.1948, a to v důsledku velkého rozšíření obrny. Ředitelkou školy byla Anna Tabášková a školu II. stupně navštěvovalo 289 žákyň. V budově dívčí školy byly i nadále čtyři třídy reálného gymnázia a dále dvě třídy obecné (národní) dívčí školy. Dívčí střední škola měla v budově školy sedm učeben a dvě učebny v sokolovně. Dne 1.1.1949 bylo zrušeno zemské zřízení ČSR a nahrazeno krajským. Školské záležitosti, které dosud vyřizovala Zemská školní rada v Brně, přešly na Krajskou školní radu v Ostravě. Současně byl zřízen nový okres frenštátský.

 “Již roku 1945 se jevil naprostý nedostatek učeben, protože vzrůstal nejen počet dětí, ale také přibývalo zřizování nových škol. Tak byly vybudovány dvě mateřské školy, základní škola odborná (zemědělská), městský hudební ústav a gymnázium, ale potřebných učeben nebylo. Nejhůře byla postižena národní škola dívčí, která byla umístěna v kině Sokol, na radnici a ve staré tkalcovské škole, kde učebny byly pro zdraví dětí naprosto závadné. Proto MNV hned v roce 1945 pomýšlel na stavbu nové školské čtvrti, která byla plánována za městem, v krásném a tichém prostředí. Plány na tuto novou školskou čtvrt stály přes 1,25 milionu a pozemky byly vykoupeny z dobrovolných sbírek občanů. Bohužel však stále nové úkoly vyvstávaly před MNV, který tak ohromnou stavbu nestačil zajistit ani finančně, ani pracovními silami, a tak se upravila k staveništi jen cesta a začaly se vykopávat základy. Když konečně byla sjednána již půjčka a mohlo se začít se stavbou opravdově, přišel zákaz všech staveb, neboť se začalo s budováním čsl. průmyslu. Rozvojem n.p. MEZ a zřízením okresního města však vzrostl počet dětí natolik, že opravdu je nebylo možno ve starých učebnách umístit. Proto MNV přikročil k okamžitému řešení přístavbou školy. Přístavba zabrala větší polovinu školní zahrady a byla jí obětována i polovina školníkova obydlí ve dvoře. Měla být hotova do konce srpna 1950 tak, abychom 1.9.1950 vyučovali již v nových učebnách. Projekt přístavby vypracoval zdejší architekt Aleš Parma, stavbu prováděl zednický mistr Fr. Šereda a stavebníkem byl MNV ve Frenštátě p. Radh. . Z řad učitelů se velkou měrou o přístavbu zasloužil pan Genzer, který jí věnoval svůj veškerý volný čas. Dne 26.9.1949 bylo započato výkopem sklepů, 24.10. byly dokončeny základy, 10.11. betonový strop a 11.12. dokončeno přízemí. Koncem školního roku 1949/50 se pracovalo na 2. poschodí.”

Ve školním roce 1950/51 navštěvovalo střední školu dívčí 355 žákyň, kromě této instituce byla v budově ředitelna, sborovna a 4 třídy gymnázia a ředitelna a 2 třídy národní dívčí školy. Po pololetí se do nedokončené přístavby přestěhovaly ze Sokolovny 2 třídy a z hasičské zbrojnice 1 třída dívčí střední školy a 4 třídy a sborovna dívčí národní školy. Přístavba školy však nepokračovala požadovaným tempem a ani do konce školního roku nebyla dokončena.
V souvislosti s přístavbou bylo přikročeno i k úpravám staré části školy (lepší osvětlení,
do každé třídy vodovod, položení parket, zavádění ústředního topení). Výnosem MŠVU z 30.12.1950 byl vydán nový školní řád, který vstoupil v platnost 1.2.1951 a s ním byly zavedeny i žákovské knížky.

“Jen menší část rodičů k těmto novostem lhostejně přihlíží. Většina rodičů s velkým povděkem přijímá především zavedení žákovských knížek, jakožto účinnou a neustálou kontrolu školní práce svých dětí.”

Ve školním roce 1951/52 byly všechny třídy střední školy, národní školy i gymnázia dohotoveny, i když s mnohými nedostatky. Národní škola má k dispozici 1. poschodí s 9 třídami, 2 kabinety, ředitelnou a sborovnou. Gymnázium užívá přízemí, kde má 6 tříd, 2 kabinety, ředitelnu a sborovnu. Celkem má škola 26 tříd, 6 kabinetů, 3 ředitelny, 3 sborovny, 2 kuchyně a 1 jídelnu. Střední dívčí školu navštěvovalo v tomto škol. roce 386 žákyň.

V následujícím škol. roce (52/53) navštěvuje střední dívčí školu 381 žákyň. Škola užívá 2.poschodí budovy, kde má 11 učeben, 3 kabinety, ředitelnu a sborovnu.

“Letošního roku se veškeren styk školy s patronátním závodem omezil jen na vysílání pionýrek s kulturní vložkou do závodu k zahájení posledního roku pětiletky a na MDŽ s gratulací nejlepším pracovnicím závodu.”

“Pátrání po mandelince bramborové provedeno ve dnech 5.září, 5.června, 22.června a 3.července. Bylo negativní.”

Školským zákonem z r. 1953 byla zavedením tzv. koedukace (t.j. zrušení rozdělení škol na dívčí a chlapecké) vytvořena jednotná škola. Základním typem této jednotné školy byla osmiletá střední škola. Úplné středoškolské vzdělání pak poskytovaly jedenáctileté střední školy, které byly zřizovány v okresních městech.

Od 1. září 1953 tedy ve městě vzniká jedenáctiletka a osmiletka. Obvody jsou rozděleny hlavní silnicí od Ráztoky po Lichnov. Žáci bydlící směrem od silnice ke Kunčicím budou patřit do obvodu bývalé střední chlapecké školy – od 1. září osmiletky, žáci bydlící od cesty směrem k Radhošti – Kopané budou patřit do obvodu bývalé dívčí střední školy – od 1. září jedenáctiletky.

6. Jedenáctiletá střední škola

Od 1. září 1953 tedy byla v budově školy zřízena jedenáctiletá střední škola, ředitelem této školy se od 5.9.1953 stává pan Vladimír Plachý.

Bohužel, školní kronika od 1. září 1953 do 31. července 1963 nebyla nikde nalezena, takže události z tohoto období jsou známy pouze útržkovitě. Na tomto místě bychom chtěli poprosit vážené čtenáře:
– pokud by někdo z Vás o existenci zmíněné kroniky věděl, informujte nás prosím. Na jejím využití má zájem nejen naše škola, ale i gymnázium ve Frenštátě p. Radh. a také Okresní archiv v Novém Jičíně.

Z období existence jedenáctileté střední školy je třeba zmínit dvě významné události. V roce 1957 byla pod vedením pana Gensera započata přístavba velké tělocvičny. Podle výpovědí pamětníků byla stavba prováděna za velkých obtíží, provázených nedostatkem peněz a materiálu. Na přístavbě se podíleli i žáci a učitelé školy, kteří v rámci některých předmětů čistili cihly a prováděli další pomocné práce. Do výstavby tělocvičny byli zangažováni i ostatní obyvatelé města – byly jim prodávány lístky (tzv. cihlenky), čímž byly získávány finanční příspěvky na stavební materiál.

Druhá významná událost se odehrála v kulturní oblasti. V letech 1954 – 1961 pracoval na škole valašský folklorní soubor Ondráš, který na soutěžích a přehlídkách folklorních souborů dosahoval vynikajících úspěchů a nakonec se probojoval až do ústředního kola.

V dubnu 1959 bylo rozhodnuto o prodloužení povinné školní docházky na devět let. Nové učební plány a učební osnovy se zaváděly na školy postupně po dobu tří let (od 1.9.1960 do 1.9. 1963) a tak od 1.9.1963 dochází ke zrušení osmiletých a jedenáctiletých středních škol a vznikají základní devítileté školy (ZDŠ).

7. Období od vzniku základní devítileté školy do současnosti

Školní rok 1963/64:
Do září 1963 byla zdejší základní devítiletá škola (ZDŠ) a střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ) pod společnou správou. Ředitelem obou škol byl pan Vladimír Plachý. Od srpna 1963 byly obě školy rozděleny, ředitelem SVVŠ zůstal pan Vladimír Plachý a ředitelem ZDŠ byl Okresní školskou komisí Okresního národního výboru (OŠK ONV) v Novém Jičíně jmenován pan František Kovařík. ZDŠ měla v této době 22 tříd (778 žáků), z toho 11 tříd 1. – 5. ročníku (389 žáků) a 11 tříd 6. – 9. ročníku (389 žáků). Protože chyběly ještě 3 učebny, byly 2 třídy umístěny i nadále v budově Lidové školy umění (LŠU) a jedna třída se vyučovala v malém sále kina Družba.

Budova školy v 60. létech”Úspěšně se rozvíjela spolupráce s místní posádkou. Příslušníci vojenského útvaru vedli některé pionýrské oddíly, účinně pomáhali v kursu CO (civilní obrany) pro žáky 8. a 9. tříd, v přípravě a provedení cvičení v přírodě s turistickým a branným programem, umožnili prohlídku kasáren apod..”

“V posledním týdnu srpna 1963 se zúčastnilo 40 žáků uvítání s. Těreškovové na letišti v Mošnově.”

Školní rok 1964/65:
Od 1. září 1964 se na škole začalo vyučovat na směny – střídavé vyučování měly druhé a třetí třídy. Od 1. února 1965 byla dána do provozu malá tělocvična a školní kuchyň.
V suterénu byly zhotoveny další šatny pro šest tříd ( v tomto školním roce mělo šatny již 17 tříd ), bylo propojeno ústřední topení na novou kotelnu ( stará kotelna byla opravena a slouží jako rezerva), byl oplocen objekt školy a OÚNZ zaplatil oplocení školní zahrady za zubním střediskem mezi domkem a pozemkem p. Kratochvíla, který svým nákladem provedl oplocení mezi školní budovou a vlastní zahradou. Dne 30. května byla povolena stavba spojovacího traktu a bylo započato s definitivní úpravou suterénu podle nových plánů.

Školní rok 1965/66:
V průběhu školního roku bylo v akci “Z” vystavěno přízemí a částečně I. patro spojovacího traktu školy s tělocvičnou.

“Studiem cyklu “Diferenciace na ZDŠ z hlediska psychologie” získali učitelé teoretické znalosti k individuálnímu přístupu k dětem, začali zkoušet různé vyučovací metody a zkvalitňovali dosavadní formy výchovně vzdělávací práce, používali diferencovaného nebo skupinového vyučování a různých nových vyučovacích pomůcek.”

“Dne 2. března 1966 proběhlo v kulturním domě uvítání s. J. Rašky, mistra sportu, po návratu z mistrovství světa ve skoku na lyžích ( J. Raška obsadil 4. místo).”

“25. července postihla Frenštát p. R. a celý okres velká povodeň.”

Školní rok 1966/67:
“V akci Z bylo vystavěno 1. a 2. patro spojovacího traktu školy s tělocvičnou. Ve stavbě pokračovali pracovníci JZD Bartošovice od května 1967. Zhotovili strop nad 2. poschodím, postavili příčky a prováděli ostatní zednické práce. Krov zbudovali místní tesaři – penzisté v průběhu hlavních prázdnin. Během prázdnin pak provedl OSP v přístavbě práce elektrikářské, vodoinstalatérské, plynovod a zahájil práce na ústředním topení.”

“Žáci 9. tříd byli v tomto školním roce rozděleni podle schopností na základě platných směrnic MŠ do třídy studijní a 2 tříd praktických. I když i toto dělění přineslo zlepšení, přece se nám lépe osvědčilo dělení žáků podle schopností a zájmů na třídy jazykové, matematicko přírodovědné a technické a pro příští školní rok znovu se k tomuto dělení vrátíme.”

“Od 2.5. se začaly na škole prodávat mléčné přesnídávky: 1/4 l mléka a 1 rohlík v ceně 1 Kčs.”

Školní rok 1967/68:
V tomto školním roce byly ukončeny téměř všechny práce na přístavbě spojovacího traktu. OSP dokončil k 31. 8. 1968 skoro všechny vnitřní práce a provedl též vnější omítku přístavby i tělocvičny. V přístavbě jsou šatny pro třídy, 2 šatny k tělocvičně, 2 sprchy, 4 kabinety,
7 učeben a byt školníka. Brigádnicky, za vedení zástupce ředitele školy p. Gensera, byly instalovány v suterénu přístavby šatny pro 10 tříd.

“Naše škola jako jedna ze 30 škol v republice ověřovala v tomto školním roce diferenciaci volitelnými předměty v 7. třídách. Žáci, kteří si zvolili francouzštinu a němčinu, byli soustředěni do VII. A třídy, žáci, kteří si zvolili zájmovou matematiku a praktická cvičení
z přírodopisu, byli ve třídě VII. B, žákyně, které si zvolily domácí nauky, a žáci, kteří měli cvičení z českého jazyka, byli ve třídě VII. C.”

Školní rok 1968/69:
“Nový školní rok začal a probíhal zpočátku pod vlivem tragických srpnových událostí, později ve znamení 50. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Srpnové události chápali zpočátku tragicky členové sboru v tom, že byli natolik dezorientováni sdělovacími prostředky, že nepochopili vstup spojeneckých vojsk jako akt internacionální solidarity, který odpovídal společným zájmům nás všech, mezinárodní dělnické třídě, socialistickým státům i třídním zájmům světového komunistického hnutí.”

“Čtvrtým rokem pracovali učitelé 6. – 9. tříd v diferencovaných 9. třídách, druhým rokem ověřovali VÚP v Praze diferencovanou výuku žáků 7. a 8. tříd pomocí volitelných předmětů.”

V tomto škol. roce byly dokončeny poslední práce v přístavbě spojovacího traktu, zejména elektroinstalace v učebně fyziky a isolační práce na vedení ústředního topení. Zbourán byl starý domek školníka na školním dvoře.

V budově školy bylo do konce tohoto škol. roku umístěno stále ještě gymnázium. O hlavních prázdninách se gymnázium přestěhovalo do vlastní budovy (bývalý soud) a do budovy naší školy bude od počátku dalšího škol. roku umístěno 5 tříd 1. – 5. ročníku ze ZDŠ Horní ulice.

Školní rok 1969/70:
“Od 1. září 1969 byl odborem školství ONV v Novém Jičíně určen obvod naší školy východně
od silnice Ostrava – Rožnov p. R.. Tedy horní část města pro žáky 1. – 9. roč. a pro všechny žáky z Trojanovic do 6. – 9. tříd. Přešli k nám všichni žáci ze ZDŠ Bystré a ZDŠ Lomná do
6. tříd – žáci ze ZDŠ Pod Radhoštěm a ZDŠ Pod Javorníkem rovněž, ale ti zde již chodili dříve.”

Školní rok 1976/77:
Od tohoto školního roku byly postupně od prvního ročníku do škol zaváděny nové učební osnovy, jejichž následkem bylo postupné snižování počtů žáků vycházejících z deváté třídy, a naopak zvyšování počtů žáků vycházejících z osmé třídy. Od tohoto období se mění název základní devítileté školy (ZDŠ) na základní školu (ZŠ) a od školního roku 1982/83 absolvují všichni žáci pouze osm ročníků .

V tomto školním roce byla v akci “Z” po několika letech budování dokončena učebna pěstitelských prací na školní zahradě.

Školní rok 1977/78:
Od 1.7.1977 byl ředitelem školy ustanoven pan Zdeněk Grabic.

Školní rok 1979/80:
Až do konce dubna r. 1980 byly v budově naší školy umístěny třídy ZDŠ v Horní ulici. Během měsíce května byly tyto třídy přestěhovány do nově dokončené budovy školy na Záhuní.

Během školního roku byl budován spojovací topný kanál z naší kotelny do sousední budovy kina, protože se v budoucnu počítá s vytápěním kina z naší kotelny.

Školní rok 1987/88:
V červnu 1988 byly zahájeny práce na další (v pořadí již páté) přístavbě školy. Cílem přístavby bylo rozšíření školní jídelny a vybudování odborných učeben chemie a fyziky.

Školní rok 1988/89:
Od 2.8.1988 byl ředitelem školy ustanoven p. Vít Mazal.

Školní rok 1991/92:
Od 1. září 1991 byla zprovozněna přístavba školní jídelny a odborných učeben fyziky a chemie.

Školní rok 1996/97:
Od 1. září 1996 byla opět ustanovena na základních školách povinná devítiletá školní docházka. Všichni žáci osmých ročníků tedy postupují do devátých ročníků a na středních školách a učilištích tak vzniká jednoleté “vakuum”.

Školní rok 2002/03:
Dne 30.6.2002 byla zrušena Základní škola Tyršova 1053, její žáci byli rozděleni mezi naši školu a Základní školu Záhuní. Budovu na ulici Tyršova 1053 užívá Zvláštní škola a od 1.9.2002 má naše škola v této budově odloučené pracoviště (3 třídy).

Dne 1.1.2003 byla k naší škole přidružena Mateřská škola na ulici Markova.

ŘEDITELÉ:

Antonín Jadrníček – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (16.9.1880 – 29.2.1892)
Jiří Felix – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (1.3.1892 – 31.8.1892)
Jan Ambroz – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (1.9.1892 – 31.8.1912)
Jiří Felix – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (1.9.1912 – 1.12.1912)
Ondřej Pisch – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (2.12.1912 – 14.3.1913)
Jiří Felix – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (15.3.1913 – 1.11.1917)
Magdalena Jarošová – ředitelka dívčí obecné a měšťanské školy (2.11.1917 – 30.11.1918)
Ferdinand Hykel – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (1.12.1918 – 31.8.1920)

Výnosem ze dne 21. srpna 1920 byla správa dívčí obecné školy s platností od 1.9.1920 oddělena od správy dívčí měšťanské školy.

ředitel(ka) dívčí obecné školy

ředitel(ka) dívčí měšťanské školy

Marie Hledíková (1.9.1920 – 31.8.1925)

Ferdinand Hykel (1.9.1920 – 16.9.1921)

Ludmila Zrůbková (1.9.1925 – 31.8.1926)

Magdal. Jarošová (17.9.1921- 31.8.1926)

Výnosem ze 14.12.1925 byla správa dívčí obecné školy a dívčí měšťanské školy opět spojena, a to s platností od 1.9.1926.

Magdalena Jarošová – ředitelka dívčí obecné a měšťanské školy (1.9.1926 – 31.8.1929)
František Horečka – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (1.9.1929 – 31.8.1930)
Leopold Šmahlík – ředitel dívčí obecné a měšťanské školy (1.9.1930 – 31.8.1940)

Výnosem ze dne 1.4.1940 byla správa dívčí obecné školy s platností od 1.9.1940 oddělena od správy dívčí měšťanské školy.

ředitel(ka) dívčí obecné školy

ředitel(ka) dívčí měšťanské školy

Eduard Dyba (1.9.1940 – 31.8.1948)

František Horečka (1.9.1940 – 11.7.1943)

Julie Horečková (1.9.1948 – 31.8.1952)

Stanislav Polášek (12.7.1943 – 31.10.1943)

Čestmír Fiala (1.9.1952 – 31.8.1953)

František Hrbek (1.11.1943 – 5.5.1945)

Stanislav Polášek (6.5.1945 – 19.9.1945)

Anna Tabášková (20.9.1945 – 31.8.1953)

Vladimír Plachý – ředitel jedenáctileté střední školy (1.9.1953 – 31.7.1963)
František Kovařík – ředitel základní devítileté školy (1.8.1963 – 29.6.1977)
Zdeněk Grabic – ředitel základní školy (30.6.1977 – 1.8.1988)
Vít Mazal – ředitel základní školy (2.8.1988 – 31.7.2007)
Zdeňka Murasová – ředitelka základní školy (od 1.8.2007 – dosud)

Historii školy zpracoval PaedDr. Josef Šebetovský