Tématický den – Den stromů

Nápad slavit Den stromů se objevil v polovině 19. století ve Spojených státech amerických, konkrétně v Nebrasce. Tato myšlenka se postupně šířila i na další kontinenty.

Do Čech tuto myšlenku přinesl Svaz spolků okrašlovacích a poprvé se zde Den stromů masově slavil počátkem dubna roku 1906.

S nápadem obnovit oslavy Dne stromů přišli v roce 2000 bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy a známý popularizátor stromů Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku stromů v České republice bylo stanoveno na 20. října 2000, protože je to vhodný termín pro sázení stromů a podzim je také časem, kdy stromy hrají všemi barvami.

K oslavám Dne stromů se zapojila ZŠ Tyršova 913 v pátek 20. října 2023. Ve všech ročnících i předmětech jsme si připomněli význam stromů.

V prvních a druhých třídách si žáci povídali o jehličnatých i listnatých stromech, jejich plodech, prohlédli si obrázky tropických deštných pralesů a řekli si o následcích jejich kácení. Vypracovávali pracovní listy, skládali puzzle s motivy stromů na interaktivní tabuli, vytvářeli výtvarné práce, zhotovili si výstavku větviček a plodů a následně klíč k jejich určování.

Žáci třetích až pátých tříd pracovali s pracovními listy týkajícími se jehličnatých a listnatých dřevin, vytvářeli básničky a životabásně na vybraný druh stromu, v tělesné výchově si zacvičili rozcvičku na téma Já strom, v matematice si např. spočítali, do jaké výšky dorůstá smrk, kolik váží kokosový ořech. V pracovních činnostech z lipového dřeva si vyrobili přívěsek na klíče či vytvořili společnými silami stromovou koláž. Ve výtvarné výchově malovali pestrobarevné podzimní stromy.

Svátek stromů

20. října v pátek,
všechny stromy mají svátek.
Stromy –
to jsou pro zvířátka domy.
Stromy nám kyslík dávají,
lidé se o ně dobře starají.

Vojta Križák, Tim Plasgura, Nathy Voznický z III. B

Žáci na druhém stupni si Den stromů připomněli v jednotlivých předmětech takto:

šesťáci v českém jazyce skládali básně, sedmáci si lámali hlavu nad rčeními a příslovími, která v textu obsahují slovo STROM či LES.

Víte, co znamená, když se řekne, že žádný strom neroste až do nebe? Jak se chová ten, který na to jde od lesa?

Skutečně platí, že jak se z lesa volá, tak se z lesa ozývá? Asi nás nepotěší člověk, který křičí jak na lesy a pokud navíc roste jako dříví v lese, k ničemu dobrému to nepovede.

A starší z nás už dobře vědí, že starý strom nepřesadíš… Deváťáci dělali charakteristiku osoby jako keltský stromový kalendář a zpracovali jej na nástěnku.

V chemii si osmáci odzkoušeli extrakci a chromatografii chlorofylu, zjistili, že zeleň listová je směsí barviv a vysvětlili si, proč listnaté stromy na podzim mění barvu listí a proč listy opadávají. Deváťáci se metodou vzájemného učení učili o výrobě papíru.

V přírodopise si sedmáci povídali o významu stromů, o stromových rekordech, určovali stromy z výstavky, řešili pracovní listy a vytvářeli životabásně.

V matematice šesťáci počítali Spejblův domácí úkol, deváťáci si přečetli o nejvyšším, nejširším, nejmenším stromu v ČR a následně řešili křížovku, jiní počítali zajímavé úlohy na téma stromy a jejich význam pro život na Zemi, např. kolik litrů kyslíku vyprodukuje vzrostlý strom za jeden den a jakou spotřebu toto množství pokryje u daného počtu lidí, kolik archů papíru formátu A4 se vyrobí z jednoho stromu, kolik stromů zachrání jedna tuna vytříděného papíru a kolik stromů zachránila naše podzimní sběrová akce.

V zeměpise se žáci zmínili o národním stromu, o stromech jako obnovitelném zdroji energie, jako nedílné součásti zemědělské produkce a o skladbě lesa v různých nadmořských výškách.

V devátém ročníku žáci vypracovávali úkol v pracovním sešitě – Světový ekologický problém: ničení tropických deštných lesů a lesů vůbec. Zamýšleli se například nad tím, jaký vliv má kácení lesů na zesílení skleníkového efektu, jakým způsobem mizí rozsáhlé lesní porosty a podobně.

V dějepise sedmáci v osmisměrce vyhledávali názvy tradičních výrobků ze dřeva a zamysleli se nad významem stromů pro člověka od pravěku dodnes.

V pracovních činnostech (digitálních technologiích) žáci vyhledávali informace na internetu (popis částí stromu, popis vývoje plodu stromu), pak v programu malování tvořili strom (jehličnatý, listnatý). V pěstitelských pracích se žáci zaměřili na význam stromů a na různé druhy okrasných a ovocných dřevin.

Ve výtvarné výchově vytvářeli krásné koláže, malby a kresby podzimních stromů.

Tématu stromy se žáci věnovali i v dalších předmětech podle svých rozvrhů a některé práce jsou součástí fotogalerie.

Lípa srdčitá

Je národní strom Česka,
proto je tak hezká.

Je listnatý strom,
neuhodí do ní hrom.

Na jaře včelky opylují,
lidé z ní med dělají.

Listy mají tvary srdce,
lípa srdčitá vždycky přece.

Anežka Mičulková 6. A

Bříza

Jsem bříza. Nasadili mě a mé kamarády před základní školu do ulice Tyršova. Mám také i jiné kamarády. Na mých větvích si už udělalo mnoho ptáčků hnízdo. Ráda se dívám, jak se děti učí. Teď se každý den dívám na šesťáky. Někdy se ale leknu, když si kluci s něčím hází a omylem to trefí do okna. Taky se ráda dívám na malé roztomilé děti, jak si hrají přes ulici na hřišti. Teď už tady tak často nebudou, protože napadne sníh a bude zima. Nemám moc ráda zimu. Mám tu moc kamarádů, někteří jsou moc staří a mrzutí a nechtějí si moc povídat. Ale mám tu nejlepší kamarádku, která je nasazená hned vedle mě. Doufám, že mi nasadí další kamarády.

Laura Kudělková 6. C

Magnolie

Houpám se tu sem a tam
na pláni plné lam.

Léto, to já mám nejraději,
mé dospívající květy mají naději.

Jsem krásná, já vím,
v mnoha barvách já spím.

Jsem růžová, bílá, fialová,
ale v zimě já jsem holá.

Je mi zima a mrznu
díky dece nazývané se mrazu.

Anička Štěrbová, 6. A